Zoologická zahrada

Učili jsme se o zoologické zahradě v českém jazyce, a tak nás napadlo, že vůbec nejlepší bude, když se na ta zvířata, u kterých jsme si doplňovali i, í, y, ý půjdeme podívat ve skutečnosti. Představte si, že někteří z nás nevěděli, kdo jsou gepardi nebo hroznýši!
Ráno jsme měli trochu špatné počasí, tak je dobře, že většina z nás nezapomněla pláštěnky, deštníky a teplé oblečení. Nakonec se ale vyčasilo a dokonce začalo svítit sluníčko. Viděli jsme spoustu zvířat, některá sice jen dřevěná, ale aspoň něco!

Také jsme neustále skotačili na nějakých prolejzačkách, což ale paní učitelka tušila a ani se na nás za to nezlobila. Jen říkala, že jsme vlastně takové gorilky, takže se jí cesta do ZOO také přece jen vyplatila, i když sama si na skluzavce nehrála.

Hodně se nám líbilo u v dětské zoo, kde jsme viděli nutrie. Měli tam i docela malé mláďátko. Myslíme si, že nutrie je vlastně taková velká myš.

Paní učitelka říkala, když viděla tohle prasátko, že se nám asi do výběhu zatoulal nějaký spolužák. Ale pak to musela vzít zpátky, protože takové věci, jako jedl ten čuník, my tedy rozhodně neochutnáváme!

V dětské zoo jsme strávili hodně času, protože jsme si tam mohli hladit kozy. Byly tam dospělé i s mláďaty. Taky šlo pár dětí v tu dobu na záchod, takže ostatní tam strávili díky tomu víc času.

Cestou k opravdovým gorilám jsme si na ně ještě jednou hráli na malém hřišti. Tam byly provazy a sítě, takže jsme opravdu jako opice vypadali.

Ale zvířata, i ta, na která jsme si nemohli sáhnout, nás také zajímala. Tady jsou zrovna nějaké malé opičky, u kterých se tísníme. A dole jsme ve voliéře ptáků. Mezi námi a těmi ptáky nebyla už vůbec žádná klec ani síť.

Z horní části zoo jsme viděli jen lední medvědy a vydry. Ale stálo to za to! Medvídci si v chladném počasí nádherně hráli. Potápěli se ve vodě, skákali na sebe a kočkovali se, jak kdyby to vůbec nebyli medvědi, ale spíš kočky. Měli pořád otevřené tlamy s ostrými zuby, tak jsme se někteří skoro báli, že si ublíží. Ale opravdu to byla jen hra, pro nás to bylo lepší, než televize!

I vydry byly roztomilé. Nejdřív jsme viděli jen prázdný výhled, ale nakonec jsme měli štěstí, jedna vydra se na nás přišla podívat a trochu nám i pózovala, než se zase schovala do svého pelíšku.

Při zpáteční cestě jsme měli ještě slíbenou skluzavku. Paní učitelka si nás aspoň mohla po jednom pěkně spočítat. A protože jsme se sešli všichni, mohli jsme ve veselé náladě vyrazit na autobus zpátky do školy.

Výlet do ZOO se moc povedl a paní učitelka říká, že i když jsme se v dopravních prostředcích chovali trochu divoce, už se s námi na další výlety nebojí. Vždyť jsme se neztratili, ani nikomu neublížili a v zoo jsme se chovali vzorně. Těšíme se, co pro nás vymyslí další měsíc!